Kdysi dávno, v dalekém království, vládly mír a blahobyt. Ale všechno krásné jednou končí. Starý král zemřel a nezanechal žádného nástupce. Země upadla do chaosu. Válečníci i čarodějové toužili po moci, noví králové se objevovali a hned druhý den padali. Jenže to byl jen začátek problémů. Magie, která kdysi přinášela život a štěstí, se proměnila v temnotu. Mrtví začali vstávat z hrobů, živeni zlověstnou energií, jež sílila každou nocí. Strach vyhnal lidi z domovů a království zůstalo opuštěné. Ale něco se mělo stát – něco, co změní všechno.

Na okraji království, u Astrální akademie, vymyslela zlodějka Zoya chytrý plán. Dozvěděla se o starodávném pokladu v akademii, kterou všichni opustili kvůli nemrtvým. Za svitu měsíce se vplížila dovnitř. Podivné bylo, že ochranná kouzla ji pustila, a když se dotkla předmětu, ucítila mravenčení – osud ji chytil do svých spárů.

Mezitím se v akademii probudil čaroděj Amadeus. Chtěl zvládnout ohnivou kouli, aby ohromil dámy, ale jeho lektvar selhal a uspal ho na dva týdny. Když spatřil světlo ze svatyně, kam nikdo po staletí nemohl vstoupit kvůli staré magii, vydal se tam a našel Zoyu s tajemným předmětem. Dotkl se ho – a přilepil se.

A pak tu byl rytíř Pontius, který trénoval nedaleko a snil o boji s nemrtvými, aby se stal hrdinou královské armády. Moc nechápal, co „nemrtví“ znamená, ale přísahal, že akademii ochrání. Když zahlédl světlo, vrhl se do svatyně, popadl předmět – a blesk světla je všechny odnesl.

Hrdinové se objevili v chodbách akademie, jejich duše spojil ten podivný předmět. Amadeus se snažil vzpomenout, co o svatyni ví. Prohrabával se starými pověstmi a pak ho to napadlo: je to „Trine“ – zařízení, co váže duše. Jak funguje, nevěděl, ale věděl, že souvisí se Strážcem, jehož hrobka leží v katakombách pod akademií. Rozhodli se, že tam najdou odpověď, jak se osvobodit.
Hrobka a tajemství artefaktů

V katakombách našli hrobku pokrytou starými nápisy. Amadeus je přečetl a zjistil: byli tři Strážci, každý s vlastním artefaktem. Trine – artefakt duše a spravedlnosti – pomáhal vychovávat dobré čaroděje v akademii. Druhý artefakt, spojený s rozumem a silou, byl uložen ve velkém zámku uprostřed království. O třetím se zmínili jen letmo, ale stačilo to – další cíl byl zámek. Čekal je Dračí hřbitov, nebezpečná pustina.

Po boji přes Dračí hřbitov přežili střet s nemrtvými. Amadeus si vybavil víc z nápisů: tři artefakty – duše, rozumu a těla – udržovaly rovnováhu mezi dobrem a zlem. Strážci je chránili kouzly, jež vpouštěla jen čisté srdce. Když Strážci zemřeli, kouzla zůstala, ale něco se pokazilo. Hrdinové začali tušit, že rovnováha byla narušena.

Na zámku je čekalo zklamání: druhý artefakt tam nebyl. Chránil krále a jeho muže, ale kouzla ho bránila před chamtivými. Nemrtví zámek ovládli a změnili ho v děsivé místo. Našli ale deník starého krále. Amadeus ho hltavě četl: král popisoval staré ruiny plné soch ctnosti a úžasné architektury. Připomínalo to hrobku Strážce a pověsti říkaly, že ruiny jsou domovem artefaktů. Deník ukázal cestu do lesa, a tak vyrazili.

Ruiny Ztracených byly nádherné, i po staletích. Doufali, že na vrcholu najdou třetí artefakt – těla a hmoty – ale byl pryč. Zemětřesení zlomilo kouzla a někdo ho ukradl spolu s druhým. Bez Trinu se jejich síla zvrhla, oživujíc nemrtvé. Hrdinové pochopili, že Trine je jejich jediná šance na záchranu.

Na západě vyrostla černá věž – srdce zla. Rozhodli se spojit Trine s ostatními artefakty, aby temnotu zničili. Vydali se tam, připraveni na finální zkoušku.

Prorazili bránu věže, prošli kovárnou nemrtvých a stoupali vzhůru. Chlad je mrazil, ticho tlačilo, pak uslyšeli hlas. Po překonání nástrah se utkali se Sarem – starým králem, jehož duše živila zlo. Spojili artefakty, osvobodili se od Trinu, Sareka porazili a svět se začal uzdravovat.

Zlo zmizelo, artefakty vrátily rovnováhu a království ožilo. Nový král nabídl odměny. Pontius odmítl být kapitánem a stal se královským dodavatelem piva, následujíc otcovu vášeň. Zoya se vrátila do lesa, kde ho oživila jako jeho paní. Amadeus se oženil s Margaret a jejich trojčata házela ohnivé koule ještě před rokem. Všichni žili šťastně dál.