Ani nevím, odkud bych měl začít vyprávět o hře. Jsou tu dvě cesty. Buď je možné nejdřív vytvořit dobrý dojem ze hry a pak ten obraz postupně bořit. Nebo hned na začátku říct, že tuto hru dneska nestojí za to kupovat, a pak dát naději, že spoustu problémů lze opravit a hru udělat dostatečně dobrou.

Od prvních vteřin hra ukázala docela příjemný obraz a je z ní cítit, že lidé, kteří pracovali na vizuální stránce, si dali opravdu záležet. To samé se ale nedá říct o druhé polovině týmu. A pokud se počet členů týmu dá spočítat na prstech jedné ruky, pak je jasné, proč má hra tak velkou nerovnováhu mezi skvělou vizuální částí a slabým zbytkem.

Nicméně už od prvních okamžiků bije do očí, že se hra hraje příliš špatně na klávesnici a myši. A to je velmi zvláštní problém. Kvůli tomu jsem musel hrát s gamepadem. Pokud hýbete myší rychle, kamera se pohybuje pomalu, a pokud hýbete pomalu, kamera je rychlá. To strašně překáží, působí to dojmem, jako by hra vůbec nebyla testována pro hraní na myši. Jak vůbec něco takového mohlo projít do vydání?

Dobře, nech toho brblání, vezmi gamepad a nehraj si na stěžovatele. Kéž by to bylo tak jednoduché. I s tím má hra obrovské problémy. Rád hraju s vysokou citlivostí. Ale pokaždé, když se změní lokace nebo znovu zapnete hru, musíte si tu vysokou citlivost znovu nastavit.

Byl bych rád, kdyby to byl jediný problém s ovládáním. Hra si dokáže úplně zapomenout nastavení vysoké citlivosti nejen mezi načítáními, ale i během samotného hraní. A to nejvtipnější – hra si to částečně pamatuje. Takže citlivost se mi ve hře snížila navzdory nastavení, ale jakmile jsem vstoupil do vody, tam už to bylo v pořádku.

Kromě toho je hra extrémně neoptimalizovaná. Nejprve jsem ji nainstaloval na pevný disk místo SSD – a hotovo. Načítání po pět minut. Něco takového jsem měl jen u Baldur’s Gate 3. Ale tam ještě chápu, proč je lepší dát to rovnou na SSD. Tady ale nemám vůbec žádný nápad. Dobře, kdybych jen hledal mouchy, dej hru na SSD, hraj na gamepadu a žádné problémy mít nebudeš.

Jenže seznam různých problémů je tak velký, že na ně člověk naráží neustále. Jednou vás hra pustí za mapu. Jindy se náhle objeví titulky v čínštině (a přitom jsem měl nastavenou ruštinu). Pak zas uslyšíte dvojitý dabing. Nebo chytíte bug s teleportem. Nebo musíte zvednout kouli ze země, abyste ji vložili do mísy. Mnoho problémů se řešilo tak, že jsem musel načíst hru z posledního checkpointu.

A je toho tolik, že si pokaždé říkám: proč to vlastně ještě hraju? Nakonec, v deváté hodině hraní, jsem hru ukončil, když jsem se nějakým způsobem ocitl uvnitř textury jedné hádanky.

Přitom z hlediska herního designu je hra postavena celkem jednoduše – s věčným backtrackingem, navíc průchod se řídí ohraným schématem: potřebuješ se dostat do bodu B, ale k tomu je třeba někdo z bodu C, ten ale nechce pomoci, dokud neopravíte něco v bodě D, a abyste to opravili, musíte nejprve zajít do bodu E. A pak se občas do těchto lokací vracíte. Ale to není špatné. To se mi dokonce líbilo.

Ano, bojový systém v této hře je spíše průměrný, dabing místy je, místy není. Příběh se zdá trochu jednoduchý. Ale to všechno ustupuje do pozadí, když se ponoříte do tohoto světa.

Jenže výše popsané problémy nedovolují si hru užít. Jsem přesvědčen, že hra je dost dobrá na to, aby si zasloužila pozitivní hodnocení, a chci ji dohrát až do konce. Ale ne v jejím současném stavu. Doufám, že vývojáři dokážou opravit základní komponenty hry a já rád změním recenzi z negativní na pozitivní a zjistím osud hlavní hrdinky. Vývojářům pak popřeji hodně štěstí.